IV. kapitola k Slsn

31. července 2009 v 0:00 | wisty |  S láskou se nežertuje
Teda, řeknu vám, že ste mě příjemně překvapili Opravdu sem nečekala, že zvládnete těch 20 komentářů za necelý čtyři dny... asi sem vás podcenila a příště až bude limit tak to bude o hodně vyšší číslo
S touto kapitolou nejsu moc spokojená, podle mě už sem napsala lepší, ale četla sem ji asi 10x a pokaždý něco upravila nebo opravila, tak snad mou snahu oceníte aspoň nějakejma KOMENTÁŘEMA
Tato kapitola je spešl pro CajushHP a MarkétKu, protože mě fakt překvapily svým nadšením a taky pro všechny co komentovali a pro naše eSBéčka
Tak si to užijte
wisty




Září se přehouplo v říjen, říjen v listopad a když ze stromů začalo opadávat listí a nebe protínat první blesky, Bradavice se připravovaly na zápas mezi Nebelvírem a Mrzimorem.
Ve škole panovala napjatá atmosféra, učitelé měli co dělat, aby v hodinách dokázali žáky uklidnit a přimět je, aby aspoň předstírali, že se na jejich výklad soustředí. V pátek to už i ti nepřísnější vzdali a dobrovolně žáky poslali z hodiny.
Toho, že měli v pátek volno, samozřejmě James využil a vytáhl svoje družstvo na dvouhodinový trénink. Znovu a znovu se všem snažil vysvětlit taktiku, až s tím byl opravdu nesnesitelnej.
"Jimmy, mohla bych s tebou na chvilku mluvit?" zeptala se ho Claire.
"Co je!?" vyštěkl.
"Radši někde o samotě... Víš, já vím, že seš nervózní a tímhle se to snažíš zakrýt, ale všichni sme nervózní a tím, že do nás budeš pořád dokola něco hustit, to spíš zhoršíš. Vždyť se na ně podívej…" mávla rukou ke zbytku družstva, které je vyčerpaně a zvědavě pozorovalo a snažilo se napnout uši, aby aspoň něco málo z jejich rozhovoru zachytli.
"Sou unavení z těch tvejch keců, prostě už to rozpusť. Všichni víme, a i ty to víš, že to zítra zvládnem. Máme přece tebe, no ne?" usmála se na něho a on ji vděčně obejmul.
"Díky, že si mi to řekla. Máš pravdu, my to zvládnem," a společně se vydali zase zpět.
"Takže, končím trénink," usmál se na všechny nervózně Dvanácterák. Všichni si hlasitě oddechli a začali se sbírat k odchodu.
"Ale ještě něco. Já.. no, chtěl bych se vám omluvit, že sem tady do vás hustil taktiku furt dokola. Vím, že vás to unavovalo, ale snažte se mě pochopit. Většina z nás je tady poslední rok a já věřím, že všichni chceme vyhrát pohár. To je všechno. Můžete jít."

***

Když se v sobotu ráno nebelvírské družstvo dostavilo na snídani, v obličeji všichni zelení jak zelí, přehlušil hluk Velké síně hurónský potlesk, který pocházel především od nebelvírského a havraspárského stolu. Hráči se, s kruhy pod očima posadili ke stolu, ale snídaně se ani nedotkli. Jenom tupě zírali do stolu a někteří z nich vypadali, že co nevidět omdlí.
Sirius a James, kteří seděli každý z jedné strany vedle Claire, se třepali jako osiky a svou pochmurnou náladou nakazili i ji. Jenom Lily se snažila za každou cenu do Claire nacpat něco k jídlu.
"No tak Evansová, nech ji. Nevidíš, že nikdo z nás nejí?" podíval se na Lily James, který vypadal, že se co nevidět buď poblije nebo omdlí.
"Tak, družstvo, deme," zvedl se bledý James z lavice a s ním i zbytek týmu. Vydali se do šatny, protože projevy podpory je znervózňovaly na nejvyšší možnou míru.
Dvě minuty před začátkem utkání, když už byli všichni převlečení, se postavil James a začal se svým proslovem:
"Nebudu tady říkat, co máte dělat, vím, že to víte. Počasí nám taky vyhovuje, je zataženo, takže žádnej problém se slunkem by byt neměl. Chtěl sem jenom říct, že my to vyhrajeme. A ještě něco, dávejte na sebe pozor, nerad bych dělal ještě jeden konkurz..." při té představě se James otřepal a Sirius uchechtl. Další konkurz by byla jeho smrt. "Tak, deme na to."
Družstvo vyšlo z šatny a přivítal ho snad ještě bouřlivější aplaus než ráno při snídani. Družstvo Mrzimoru již bylo nastoupeno. Kapitáni si vší silou stiskli ruce, 14 košťat se odlepilo od země, madam Hoochová vyhodila Camrál, oba Potlouky, vypustila Zlatonku a zápas mohl začít.

Zápas probíhal přesně podle plánu, košťata lítala, střelci stříleli jednu branku za druhou, odrážeči odráželi Potlouky, chytači hledali Zlatonku, skóre se převalovalo ze strany na stranu.
Sirius s Claire a Johnem se zrovna řítili na soupeřovu branku, John přihrával Siriovi a ten Claire, když uslyšeli Jamesův řev:
"Pozooooooor! Claire, Potlouk!" křičel, ale ona se mu nestihla vyhnout.
Ještě stihla míč hodit zpátky Johnovi, ale to už do ní Potlouk napálil v plné rychlosti a ona se volným pádem řítila k zemi. Sirius s Jamesem ji sledovali s vyděšeným výrazem, ale ani jeden z nich se nedokázal pohnout.

Claire se rozplácla na zemi a nejevila sebemenší známky života. Madam Hoochová ihned přerušila zápas a hrnula se ke zraněné Claire, která byla v bezvědomí.
"Zavolejte někdo madam Pomfreyovou!" vykřikla, protože podle nepřirozené polohy Claireina těla usoudila, že hráčka je velmi vážně zraněná.

Během minutky se u nich objevila ošetřovatelka, položila Claire na nosítka a upalovala s ní na ošetřovnu. Za ní se hrnulo celé famfrpálové družstvo v čele s Jamesem, Siriem, Remem a Lily. Ošetřovatelka jim však zabouchla dveře před nosem s tím, že zraněnou musí napřed ošetřit a až potom je za ní pustí.
Všichni napjatě očekávali, kdy je ošetřovatelka pustí dovnitř. Připadalo jim to jako věčnost, když se po čtvrt hodině ve dveřích objevila madam Pomfreyová a s vyčerpaným výrazem je pustila dovnitř a oni se vrhli ke zraněné spoluhráčce, která byla stále v bezvědomí. Věděli, že to byl velmi ošklivý pád, ale to, co uviděli ležet na posteli, se Claire podobalo jenom velmi vzdáleně.
Měla těžký otřes mozku, hlavu ovázanou, poškrábaný obličej natřený různými mastmi, takže vypadala jak příšerka, vyhozené rameno, polámaná dvě žebra a vymknutý kotník.
Lily se při pohledu na zmrzačenou kamarádku málem zhroutila. Naštěstí ji stihly včas chytit silné paže Jamese Pottera. Lily se k němu přitiskla a s hrůzou hleděla na postel. James ji chlácholivě objal kolem ramen a ona se mu rozvzlykala do košile.
"Lily, pšt, ona se z toho dostane, vím to," snažil se Dvanácterák utěšit svou lásku.
"Já.. nikdy si to neodpustím, je to všechno moje vina," fňukala Lily. "Kdybych ji nenutila, aby šla na ten konkurz, teď by tady neležela a nevypadala takhle…"
"Lily, no tak, podívej se na mě! To se mohlo stát komukoliv z nás a ty si to nesmíš nijak vyčítat, jasný?" pousmál se na ni povzbudivě James.
"Děkuju," Lily se na něho vděčně podívala a ještě pevněji ho objala. Ten den se v ní něco zlomilo a ona si konečně dokázala přiznat, že Jamese miluje. Nechápala, co jí na něm vlastně tolik vadilo. Vždyť to byl tak hodný kluk, který teď s nešťastným a ustaraným výrazem hleděl na postel, ve které ležela jeho kamarádka a spoluhráčka…

***

Od doby, kdy byla Claire přenesena na ošetřovnu uběhlo čtrnáct dní, ale ona se ještě pořád neprobrala z bezvědomí. Nejvíc času u ní trávila Lily, a s ní samozřejmě i James a tím pádem i Sirius. Lily si pořád vyčítala, že za všechno může ona a James jí utěšoval tak dlouho, že se z nich za těch čtrnáct dní stali aspoň kamarádi, ne-li něco víc.

Byl pátek večer, za okny panovala tma a foukal silný vítr, a u Claire na ošetřovně byl zrovna Sirius. Opíral si hlavu o okraj postele, držel ji za ruku a pomalu usínal, když ucítil jemný stisk. Claire pomalu otevřela oči.
Kde to je? Proč je všechno kolem ní bílé? Poslední, co si pamatovala bylo, že do ní narazil Potlouk a jak se řítila k zemi. Rozhlídla se okolo a usoudila, že musí být na ošetřovně.
"Siriusi, co tady děláš?" podivila se, když si ho všimla.
"A to si myslíš, že bysme tě tady nechali samotnou? Pořád u tebe někdo byl .Nejčastěj Lily. A pak taky James a…" Claire připadalo, že na malou chvíli zrudl, "a taky já," objal ji. Claire unikl tichý sten.
"Co? Bolí tě něco? Mám zavolat madam?" staral se Sirius.
"Ne, dobrý, akorát si mě trochu víc zmáčkl a… no, nějak mě bolí žebra. Mám je zlomený, že?"
"Teď už ne, madam Pomfreyová do tebe nalila snad hektolitry Kostirostu," vysvětloval Sirius. Na chvíli se rozhostilo ticho.
"Já.. sem rád, že jsi v pořádku. Ani si nedovedeš představit, jak sem se o tebe bál, když jsi padala… když sem tě pak viděl rozpláclou na trávě, uvědomil sem si, že mi na tobě hrozně záleží a že ty naše hádky mě strašně bavily a vlastně sem je vyvolával jenom proto, abych s tebou mohl vůbec mluvit. Claire, já, uvědomil sem si, že… že tě mám rád víc než kamarádku, že-" umlčel ho prst Claire na jeho rtech.
"Ne, Siriusi, to neříkej. Jsi skvělý kamarád a já tě mám taky ráda, ale jenom jako kamaráda. Nezlob se, ale já nedokážu lidem hned důvěřovat," sklonila hlavu a pohled zavrtala do polštáře.
"Dobře, chápu." Vydal se pryč, ale u dveří se ještě otočil. "Já na tebe počkám."

Opřel se o dveře ošetřovny a vyčerpaně zavřel oči. Proč, sakra proč? Ptal se sám sebe. Konečně chtěl holce říct, že ji miluje a že by s ní chtěl být, ale ona ho to ani nenechá doříct. Proč je život tak nefér? Poškrábal se na hlavě a s podobnými myšlenkami se vydal do věže, aby kamarádům řekl, že se Claire probrala.

Claire dál seděla na posteli a pohledem hypnotizovala peřinu a v duchu si nadávala do blbců. Vždyť ho miluje, tak proč ho nenechala ty dvě slova říct? Bála se? Ale čeho? Sebe? Jeho? Jeho pověsti? Nevěděla…byla z toho všeho zmatená. Po tváři jí stekla slza a za chvíli ji následovala další. Netrvalo to dlouho a Claire s utrápeným výrazem na tváři usnula.

***

Claire si na ošetřovně poležela ještě týden, než madam Pomfreyová usoudila, že její zdravotní stav je natolik v pořádku, že ji bude moci propustit.
Sotva za sebou zavřela dveře ošetřovny, dopadla na ni vánoční nálada. Vánoce se kvapem blížily a bylo to poznat i na výzdobě hradu. Na každé chodbě stál malý stromek, ze stropu viselo jmelí a všichni studenti, dokonce i někteří profesoři si broukali koledy.

"Claire, sem tak ráda, že už jsi zpátky. Byla to tady strašná nuda," vyskočila Lily z křesla, ve kterém seděla společně z Jamesem a vřele kamarádku objala.
"Zlato, tím chceš říct, že si se se mnou nudila? Tak teď sem se teda urazil." James si trucovitě založil ruce na prsou a na Lily se zamračil (v den, kdy se Claire probrala se totiž dali dohromady a James byl šťastný i naštvaný zároveň, protože s Tichošlápkem nemuseli uskutečnit jeho prázdninový plán). Vypadal přitom vážně roztomile.
"Ale tys mi, Claire, chyběla, ani nevíš jak! Víš, co to bylo, trénovat bez tebe? Nikoho to pořádně nebavilo. Ale vůbec nejhorší bylo poslouchat Tichošlápkovy nářky. Kdybys ho slyšela…" a taky ji objal.
Claire se překvapeně podívala na Siria, který s nimi u krbu seděl také a přímo ji propaloval pohledem. Co má to jeho chování znamenat?
"Opravdu?" zeptala se překvapeně.
"Ale toho si vůbec nevšímej, tady Dvanácterák má dneska nějak ukecanou náladu, takže říká blbosti…" snažil se to zakecat, ale i přesto si Claire všimla, že mírně zrudnul a tak takticky změnila téma.
"A co se dělo novýho za tu dobu co sem tady nebyla?" všichni vesele začali vykládat a překřikovali jeden druhého.
"… jo a na zítra sou naplánovaný Prasinky. Docela se mi to hodí, protože musím ještě koupit dárky," vykládal zrovna James. "A dem všichni dohromady, ne?"
Lily se po očku podívala na Claire a ta mírně přikývla i přes to, že z toho moc velkou radost neměla. Trávit celý den v přítomnosti Sira Blacka? To bude ještě zajímavý.
"Jasně, přece bych tě nenechala jít samotnýho," vtiskla Lily Jimmymu malý polibek.

"Tak zítra, kočky, my si už půjdem lehnout, že, Tichošlápku? Tak dobrou," rozloučil se James s Lily polibkem a na Claire mrkl. Tichošlápek jenom zamrmlal cosi, co zřejmě mělo být 'dobrou' nebo 'čau' a vydupal za Dvanácterákem do ložnice.
Holky si ještě chvilku povídaly, ale nakonec to taky zabalily a šly si lehnout.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Aňulka Aňulka | Web | 31. července 2009 v 8:34 | Reagovat

Tak to bylo skvělé!Nemyslím, že se ti nepovedla, protože mě se zdá, že je to jedna z těch nejlepších, vlastně všechny jsou nejlepší, takže to je jedno.
Ale jsem naštvaná na Claire...takové vyznání lásky přímo od Siriuse Blacka a ona si to ani neposlechne.Už za ten pocit by to stálo:-D
Každopádně jsem zvědavá na ty Prasinky:-)

2 Jaune Jaune | Web | 31. července 2009 v 10:00 | Reagovat

no pěkný, těším se na další ;-)

3 CajushHP CajushHP | Web | 31. července 2009 v 11:18 | Reagovat

Jeeej..Dakujem za venovaniee.,.
No ale kapča.čo k nej povedať??Mnesa nahodou pačila...Chudatko Claire,nemusela tak spadnut z metly a potom teda Mrzimor vyhral alebo sa zapas oddialil??Tomu som tak celkom nepochopila,inak skvele..a Sirius je teda vazne zalubeny do Clair alebo to len tak hraa??Tomu tiez nechapem,len nby ju nemusel zranit apodla mna aj CLair chce Siriusa,len sa ho boji,lebo ten so svojou povestou.No akoze OMG..
Som alerada,ze sa James dali konečne dokopy s Lilly a teším sa na Prasinky,čo sa tam bude diať:D :-D

4 MarkétKa MarkétKa | 31. července 2009 v 20:32 | Reagovat

Děkuju za věnování. Jsem ráda za novou kapitolu. Je úžasná! Chudák Claire  O_O ...sem ale ráda, že se James dal dohromady s Lily.
Dost mě zajímá, jak to dopadne se Siriusem...asi se vážně dost změnil... třeba mu dá čanci... snad...  už se těším na další kapitolku! :) : ;-)  :-)

5 MarkétKa MarkétKa | 31. července 2009 v 20:32 | Reagovat

PROSÍM, ať je co nejdřív! :) Tuhle povídku miluju :D :-D

6 Mary - Alice Mary - Alice | Web | 31. července 2009 v 20:53 | Reagovat

Nádhera, moc se těším na pokráčko!!!  :-D  ;-)  :-)  :D

7 Jasmína Jasmína | E-mail | 31. července 2009 v 20:59 | Reagovat

:-) krásný  :D  :D

8 Peťa Peťa | Web | 31. července 2009 v 21:14 | Reagovat

Tak podľa mňa bola toto zatiaľ najlepšia kapitola k Slsn  :-) Vážne! Konečne sa Lily a James dali dokopy a aj u Claire a Siriusa sa niečo rysuje  :-)

9 Angel Angel | 31. července 2009 v 21:25 | Reagovat

Jůůů moc hezká povídka. Jen tak dál ;-)  8-)  :-D

10 Lucy-y Lucy-y | Web | 31. července 2009 v 23:13 | Reagovat

páni,moc se těším,jak se bude vyvíjet vztah Siria s Claire...

11 Mary - Alice Mary - Alice | Web | 1. srpna 2009 v 16:34 | Reagovat

No tak už za se sebou máme polovinu, tu druhou určo zmáknem levou zadní!!!  :-D  :-D

12 Hope Hope | Web | 1. srpna 2009 v 18:47 | Reagovat

skvělá kapitola =o) tvoje nespokojenost je naprosto neopodstatněná =o) jsem zvědavá, jak to bude dál =o)

13 MarkétKa MarkétKa | 2. srpna 2009 v 11:44 | Reagovat

Týden to tady budete muset zmáknout sami, v úterý jedu do Rakouska a nevím, kdy se vrátím,... :-)  :-(  8-)

14 kikush kikush | Web | 2. srpna 2009 v 20:55 | Reagovat

ahoooooj ja uz som spet a ake novinky na tvojom blogu?  :-) fakt super kapitola

15 MarkétKa MarkétKa | 9. srpna 2009 v 11:39 | Reagovat

UŽ JSEM TADY!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Ale žádná změna???!!! HEJ! Prosím, další kapitolu nebo se neznám :D :-) :-(

16 MarkétKa MarkétKa | 9. srpna 2009 v 21:26 | Reagovat

Nemohla bys prosím udělat vyjímku a dát kapitolu už při 16ti komentářích? PROSÍÍÍM! :D  :-D  :-)  :-(

17 wisty wisty | Web | 9. srpna 2009 v 21:53 | Reagovat

[16]: ale já fakt nevím, co ste si to s tím limitem vymysleli... žádnej přece není...
já jenom teďka potřebuju trochu víc času, protože sem se trochu sekla... o:-) ale neboj, na kapči se pracuje... ;-)

18 MarkétKa MarkétKa | 10. srpna 2009 v 10:41 | Reagovat

:D  :-D Aha :D  :-D  :-D  O_O

19 Illandris Illandris | Web | 10. srpna 2009 v 21:16 | Reagovat

Mě se náhodou kapitola moc líbila, ta famfrpálová scéna byla super a jak potom Lily brečela do Jamesovy košile :-D

20 MarkétKa MarkétKa | 11. srpna 2009 v 15:32 | Reagovat

Vypadá to, že James má vážně šanci :D :)

21 miselka miselka | Web | 29. srpna 2010 v 14:08 | Reagovat

to čo sa jej stalo chuderke..... a ten Sirius je debil ved povedal že na nu počká a miesto toho sa urazil... super kapitola pomaly idem na dalsiu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama